Nastavení cookies
Menu Zavřít
Košík 0 0 Kč
Váš košík je zatím prázdný.
Prázdný nákupní košík

Jak kontrolovat vady svárů?

Jak kontrolovat vady svárů? 

Metody kontroly vad svarů se dělí na nedestruktivní a destruktivní zkoušky, které slouží k zajištění požadované jakosti a spolehlivosti svařovaných konstrukcí. Kontrola by se měla provádět před svařováním, během svařování i po jeho dokončení.

Nedestruktivní zkoušky svarových spojů Tyto metody nezpůsobují zničení ani poškození kontrolovaného svaru.

  1. Vizuální kontrola

    • Popis: Jedná se o nejjednodušší defektoskopickou kontrolu, která slouží k předběžnému posouzení kvality svaru a zjišťování povrchových a kořenových vad. Provádí se pouhým okem, lupou nebo dalšími pomůckami, jako jsou měrky svaru.
    • Co se kontroluje: Povrchové a kořenové vady, např. neprovařený kořen, vady v napojení, krápníky, vpichy, zápaly, převýšení nebo nerovnoměrná kresba svaru.
    • Kdy se provádí: Před svařováním (kontrola tvaru a rozměru svaru, opracování povrchu, sestavení), při svařování (kontrola jednotlivých housenek a vrstev, jejich čistoty a viditelných vad) a po svařování (zda svar splňuje veškeré požadavky po očištění od strusky a rozstřiku).
    • Podmínky: Povrch musí být očištěn od nečistot. Pro přímou kontrolu je nutné osvětlení minimálně 350 lx (doporučeno 500 lx) a vzdálenost očí do 600 mm pod úhlem ne menším než 30°.
  2. Kapilární kontrola (Penetrační metoda)  více ZDE:

    • Popis: Používá se pro vizualizaci trhlin a defektů na povrchu svaru, včetně těch mikroskopických. Jedná se o vícefázový systém.
    • Jak funguje: Povrch se nejprve důkladně očistí (např. čističem ZDE), poté se nanese červený penetrační sprej (např.  ZDE:), který vzlíná do trhlin. Po stanovené době působení se penetrant z povrchu opláchne. Následně se aplikuje bílý detekční sprej (ZDE), který vytáhne červený penetrant z trhlin na povrch, kde se objeví kontrastní červené linie nebo body na bílém podkladu.
  3. Ultrazvuková kontrola

    • Popis: Používá se k detekci vnitřních chyb v rozměrných výkovcích a polotovarech, které nelze prozářit. Je vhodná pro kovové, nekovové i kompozitní materiály.
    • Co se kontroluje: Plošné a objemové chyby jako bubliny, póry, nepřivařené části, trhliny, zdvojení, a také tloušťka materiálu či úbytek vlivem koroze.
    • Jak funguje: Využívá přechod ultrazvukového vlnění materiálem. Při nárazu vlnění na rozhraní dvou prostředí dochází k odrazu a lomu, což umožňuje detekci vad.
    • Výhody/Nevýhody: Je ekonomická, ale nelze získat věrný obraz chyb, jelikož reálné vady mohou být menší než průměr ultrazvukového svazku.
  4. Metalografické zkoušky

    • Popis: Ověřují a kontrolují strukturu materiálu na řezu materiálu nebo svarového spoje.
    • Makroskopické zkoušky: Pozorování pouhým okem nebo s malým zvětšením. Sleduje se výskyt vad (zejména studených spojů), uložení jednotlivých vrstev a rozsah tepelně ovlivněné oblasti.
    • Mikroskopické zkoušky: Používá se světelný mikroskop se zvětšením 100 až 2000krát k pozorování jednotlivých zrn a rozložení struktury.
  5. Magnetická prášková kontrola a Prozáření

    • Tyto metody jsou zmíněny jako součást nedestruktivních zkoušek, ale zdroje neposkytují podrobné informace o jejich fungování.

Destruktivní zkoušky( ZDE další info)Tyto zkoušky vedou ke zničení kontrolovaného svaru (např. rozřezáním, rozlomením, leptáním), ale umožňují detailní analýzu vnitřních vad na lomových nebo řezných plochách. Mezi nejpoužívanější destruktivní zkoušky patří:

  • Zkouška tahem
  • Zkouška rázem v ohybu
  • Zkouška lámavosti
  • Zkouška tvrdosti
  • Makroskopická kontrola svaru
  • Zkouška rozlomením